Oba kroky jsou obratem oproti posledním šesti letům, kdy republikány ovládaný Kongres podporoval politiku prezidenta George Bushe a stavěl se proti povinným omezováním emisí. Od loňských voleb mají většinu v Kongresu demokraté.
    Také při hlasování ve výboru Senátu pro životní prostředí byli proti všichni republikáni s výjimkou veterána Johna Warnera. “Spojené státy prostě musí hrát vůdčí úlohu, jinak se za jejich nečinnost budou schovávat Čína a Indie,” řekl Warner o největších znečišťovatelích mezi rozvíjejícími se zeměmi, na která se nevztahují nynější omezení kjótského protokolu.
    Spojené státy jsou jedinou průmyslově rozvinutou zemí, která na protokol nepřistoupila. Návrh, o němž se jednalo devět hodin a o kterém bude plénum Senátu hlasovat začátkem příštího roku, ustavuje federální program zaměřený na omezení emisí skleníkových plynů z průmyslu, dopravy a energetiky o 70 procent do roku 2050.
    Vedení Sněmovny reprezentantů se zase ve středu dohodlo na podrobnostech návrhu, který předpokládá 21 miliard dolarů na daňových úlevách a podporujících obnovitelné zdroje energie a její úspory. Náklady na tyto stimuly by mělo pokrýt zvýšení daní a především zrušení daňových úlev, které velké ropné společnosti dostaly v roce 2004.
    Největší pozornost přitahuje požadavek na výrobce automobilů, aby snížili během 13 let spotřebu automobilů o 40 procent. Průměrná spotřeba nových amerických vozů by v průměru pak měla činit 6,7 litru na 100 kilometrů.
    Nyní nesmí spotřeba jednotlivých výrobců v průměru přesáhnout u osobních automobilů 8,7 litru, zatímco u dodávek a sportovních užitkových vozů to je 11,1 litru. Pokud návrh projde, bude to první povinné snížení spotřeby za 32 let.
    Kongres také poprvé žádá, aby elektrárny vyráběly 15 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů jako je vítr, slunce či biomasa. Návrh rovněž prosazuje sedminásobné zvýšení spotřeby etanolu v benzínu na 136 miliard litrů v roce 2022.

Erich Handl

19.prosinec 2007