Kategorie
Značky
Regiony
 
 

Volvo nabídlo bezpečnostní pás před 60 lety

Bývalá letní rezidence pražských arcibiskupů Clara Futura v Dolních Břežanech loni připomněla výročí tříbodového bezpečnostního pásu, který v roce 1959 zavedla jako první na světě značka Volvo.

„Letos je tomu šedesát let, co Volvo přineslo světu vynález tříbodového bezpečnostního pásu. Vynálezu, který na silnicích zachránil nejvíc životů.  A potom udělala automobilka něco nečekaného: jeho volné používání umožnila všem světovým výrobcům automobilů. Tento vynález byl zkrátka příliš významný na to, aby si ho Volvo nechalo jen pro sebe,“ zavzpomínala šéfka importu značky Šárka Heyna Fuchsová.

V padesátých letech minulého století se na bezpečnost obecně moc nehledělo. Když už v některém z vozů nějaká ochrana posádky byla, jednalo se pouze o dvoubodový, horizontálně uchycený pás, který většinou při nárazu způsobil organům víc škody než užitku.

V tu dobu se právě švédská národní energetická společnost Vattenfall potýkala s problémem častého úmrtí svých zaměstnanců při automobilových nehodách. Úkolem zvýšit jejich bezpečnost byli pověřeni dva inženýři – Bengt Odelgard a Per-Olof Weman. Ti se inspirovali výzkumem US Air Force a zjistili, že mnohem účinnějším je diagonální, tedy úhlopříčně umístěný pás, který už v roce 1956 začali montovat do svých vozidel.

Tímto objevem brzy zaujali tehdejšího šéfa automobilky Volvo Gunnara Engellaua. V jeho rodině došlo k několika úmrtím při dopravních nehodách a jeden z příbuzných zemřel mimo jiné právě kvůli nedostatkům dvoubodového bezpečnostního pásu. A tak Engellau najal Nilse Bohlina na pozici prvního bezpečnostního šéfa automobilky s jasným úkolem: vyvinout vhodný bezpečnostní pás pro osobní automobily.

Nils Bohlin zahájil svou kariéru už během války jako letecký inženýr ve firmě Svenska Aeroplan Aktiebolaget (SAAB). V polovině padesátých let zde byl pověřen vývojem vystřelovacích sedaček a dalších systémů pro bezpečnost pilotů. Paradoxem je, že stejně intenzivně, ne-li víc, se zajímal také o přesný opak předmětu svého výzkumu: o to, jak pro tělo zajistit maximální bezpečnost při extrémním zpomalení.

Životní příležitost pro zhmotnění jeho představ mu nabídl právě Gunnar Engellau, a tak Bohlin v roce 1958 nastoupil na pozici bezpečnostního konstruktéra automobilky Volvo.

Vozy Volvo byly už od roku 1957 standardně vybavovány úchyty pro dvoubodové bezpečnostní pásy, které však nezaručovaly takovou bezpečnost, o jakou automobilka usilovala. Dalším z problémů bylo umístění přezky „diagonálního“ pásu ve výšce hrudního koše cestujícího. V této pozici sama přezka způsobovala poranění měkkých tělesných orgánů, místo aby je chránila.

Bohlin si brzy uvědomil, že je zapotřebí udržet v sedadle horní i dolní část těla cestujícího, a to jedním pásem vedoucím přes hrudník a druhým vedeným přes boky. Tedy kombinace horizontálního upevnění pásu používaného ve většině vozů té doby a diagonálního pásu, který vymyslelo duo Odelgard–Weman. Navíc bylo nezbytné najít natolik jednoduché řešení, aby bylo možné pás zapnout pouze jednou rukou.
V roce 1958 si Bohlin nechal výsledek svého úsilí patentovat. Jeho bezpečnostní pás byl tvořen dvěma částmi: bederní byla vedena přes klín cestujícího, diagonální přes trup. Tato část pásu respektovala fyziologicky správnou polohu umístění – přes pánev a hrudník – a pás se upevňoval do kotevního bodu vedle sedadla. Geometrie pásu tvořila písmeno „V“, jehož špička mířila dolů směrem k podlaze. Díky své konstrukci pás zůstal na svém místě a neposouval se ani při zatížení.

Volvo začalo v roce 1959 montovat tento převratný vynález do dvou modelů té doby: PV544 a moderního P 120 Amazonu. Volvo PV444 a následně právě PV544 byla pro švédskou značku zásadní už tím, že byla prvními modely se samonosnou karoserií, zatímco modernější Amazon se stal prvním modelem, u něhož byly tříbodové pásy montovány sériově, a to do všech verzí, včetně těch exportních.

Efektivnost Bohlinova řešení byla tak výrazná, že Volvo brzy po jeho představení uvolnilo patent k použití všem automobilovým výrobcům, a to zcela neomezeně. Z tehdejšího pohledu přelomový vynález zůstává dodnes největším zachráncem životů – jen ve Velké Británii denně zachrání minimálně jeden život.

Přes zjevný zásadní přínos ovšem trvalo dlouho, než byli o nezbytnosti užívání pásu přesvědčeni ti, k záchraně jejichž životů byl určen. Jako všechny novinky, které lidem zasahují do pohodlí, i pás si musel prorazit cestu uživatelským skepticismem. Zejména cestující na zadních sedadlech považovali dlouho poutání pásem za zbytečné. Přestože byla Volva vybavována úchyty pro zadní pásy už od roku 1958, trvalo dalších devět let, než se automobilce Volvo podařilo přesvědčit své zákazníky, že také cestující vzadu by měli bezpečnostní pás používat.

V průběhu času docházelo k přirozené evoluci vynálezu. V šedesátých letech dostal navíječ, později s předpínačem, o dvacet let později i sponou s předpínačem. Zřejmě největším zlepšením se stal omezovač síly pásu v oblasti ramene, představený v roce 1995. Jiný systém se mezitím zaměřil na prevenci tím, že řidiče akusticky upozorňuje v případě, že pás nemá zapnutý.

Pás se v posledních letech navíc stal součástí mnohem komplexnějších pre-crash bezpečnostních systémů, které rozeznají hrozící srážku a dokážou pás předem přitáhnout, aby byla posádka ještě více chráněna. Ve spojení se systémem airbagů je tak doslova „přikována“ na místě.

Bezpečnostní pás zůstane i v dalších letech zásadním prvkem bezpečnosti posádky. Bude se sice nadále vyvíjet (například v oblasti ramen kvůli možnému sklouznutí při převrácení), ale změna samotného principu jeho fungování je zatím v nedohlednu.

Volvo pokračuje ve zvyšování bezpečnosti

„Letos na oslavu tohoto výročí a jako důkaz důrazu a úsilí švédské automobilky o všeobecnou bezpečnost na silnicích spustilo Volvo unikátní projekt E.V.A. (Equal Vehicles for All). Smyslem této iniciativy je – jak sám název napovídá – chránit všechny bez rozdílu. A také pokračovat ve sdílení znalostí, které jde za hranici patentů a fyzických produktů,“ uvedla Šárka Heyna Fuchsová.

V roce 1970 automobilka Volvo sestavila tým pro výzkum dopravních nehod. Jeho úkolem bylo zkoumat příčiny a následky reálných kolizí, které se v reálném provozu udály reálným lidem. Díky 40 letům zkušeností a rozsáhlé databázi skutečných nehod má Volvo jedinečné podklady pro další vylepšování ochrany posádky.

Tým za dobu svého působení shromáždil a analyzoval informace o více než 43 tisících vozidel a 72 tisících cestujících. Získané údaje pomáhají inženýrům Volva neustále zvyšovat bezpečnost jejich aut bez ohledu na dopravní situaci.

Jedním z poznatků získaných pečlivým studiem zmíněných pojistných událostí je i fakt, že ideální ochrany se doposud dostávalo jen ideálním postavám, tedy těm, které se nejvíce přibližují proporcím testovací figuríny. Lidé jsou však mnohem rozmanitější než figuríny pro nárazové testy a ženy byly v rámci analyzovaných nehod zastoupeny ve stejném poměru jako muži. Proto technici Volva při řešení otázky, jak uzpůsobit ochranu cestujících skutečně všem, začali jako jedni z prvních ve svých testech využívat vedle standardních i ženské figuríny.

Odlišná anatomie – stavba a pevnost – těla muže a ženy je příčinou vyššího rizika u řady úrazů souvisejících s dopravní nehodou. Je u nich například vyšší pravděpodobnost poranění hrudníku, opěrkového syndromu neboli hyperflexe krční páteře či úrazů hlavy v případě bočního nárazu.
Skupinou, u níž pak hrozí unikátní riziko, jsou těhotné ženy. Aby získali více informací také o matkách a jejich nenarozených dětech, vyvinuli ve Volvu celosvětově první figurínu těhotné ženy pro nárazové testy. Jedná se o počítačový model, který mimo jiné umožňuje studovat, jak se těhotná cestující při nárazu pohybuje a jaký vliv má bezpečnostní pás na ženu i její plod.

Výsledky čtyřicetiletého zkoumání se promítají do současné praxe automobilky. Nová sedadla Volvo chrání krční páteř všech členů posádky vozu, ať jsou velcí, nebo malí. A to stejné platí pro airbagy, výztuhy, bezpečnostní pásy, systém komplexní ochrany v případě bočního nárazu, nafukovací clony a další prvky, které snižují riziko úrazu cestujících všech rozměrů a tělesných konstitucí.

„A protože lidské zdraví je hodnotou, která stojí vysoko nad nějakým konkurenčním bojem, odhodlalo se Volvo opět k radikálnímu kroku, jaký učinilo s patentem svého pásu – projekt E.V.A. nejen že hovoří o ochraně všech bez rozdílu, skutečně tak i činí: výsledky svého výzkumu nyní postupně, v podobě veřejné knihovny, zpřístupňuje veřejnosti,“ připomněla ředitelka Volvo Cars.

„Náš svět je propojený, sdílený. Vznikají nová spojení, sítě lidí a technologií utvářejí zcela nové souvislosti a nové možnosti. Automobilka Volvo představuje svou vizi mobility, bezpečnosti a udržitelnosti. Není to vize nového modelu. Není to vize nové formy pohonu. Není to vize nové dopravy. Je to vize propojení lidí a technologií na celém světě,“ uzavřela Šárka Heyna Fuchsová.

 

 

23.srpen 2020